Didaktika cizího jazyka
Tato sekce slouží především uchazečům o doktorské studium na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Naleznete zde konkrétní informace o oboru Didaktika cizího jazyka:
Standardní doba studia je 4 roky, forma studia prezenční i kombinovaná
Konzultace ohledně možných témat disertačních prací a potenciálních školitelů poskytují:
doc. Mgr. Světlana Hanušová, Ph.D. – anglický jazyk
prof. PhDr. Věra Janíková, Ph.D. – německý jazyk
doc. Mgr. Václava Bakešová, Ph.D. – francouzský jazyk
doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D. – ruský jazyk
Cíle programu
Cílem je poskytnout badatelům mladší generace, případně expertům pro decízní sféru (tj. tvůrcům koncepcí v oblasti jazykového, resp. cizojazyčného vzdělávání) kvalitní vědeckou přípravu, která se bude opírat o velmi dobré tradice domácího i zahraničního teoretického i empirického bádání relevantního vzhledem k edukační politice a praxi v oblasti cizojazyčného vzdělávání. Studijní program koncepčně i systémově reaguje na jednu z priorit edukační politiky v rámci EU i v ČR, kterou je výuka cizích jazyků. Je zřejmé, že pro úspěšnou implementaci řady změn v cizojazyčném vzdělávání a jejich evaluaci je nutná návaznost na výzkum v daném oboru. Procesem cizojazyčného vyučování a učení se se zabývá řada vědních disciplín, které se však zaměřují jen na dílčí aspekty tohoto procesu. Vědní disciplínou, která si zkoumání procesu cizojazyčného vyučování a učení stanovuje jako svůj hlavní předmět, je didaktika cizího jazyka.
Interdisciplinární charakter didaktiky cizích jazyků v obecné rovině vyplývá z jejího úzkého vztahu k řadě dalších disciplín, zejména k pedagogice a obecné didaktice, psychologii, teorii osvojování jazyka, lingvistice, kulturním studiím, literární vědě a mnoha dalším. Je profesní vědou pro učitelství, poskytuje specifické poznatky nezbytné pro koncepční práci v oblasti cizojazyčného vzdělávání, kterým se ani jedna ze zmíněných disciplín nevěnuje prioritně, systematicky analyzuje procesy učení a vyučování cizích jazyků. Je velmi důležité a žádoucí, aby se didaktika cizího jazyka emancipovala jako autonomní vědecká disciplína s vlastním základním výzkumem, který by vytvářel expertní poznatkovou bázi pro navazující aplikace a inovace. To se do velké míry děje v zahraničí, kde je didaktika cizího jazyka běžně studována jako obor DSP. V České republice je tento proces uznání didaktiky cizího jazyka jako autonomní vědecké disciplíny pomalejší.
Koncepce doktorského studijního oboru didaktika cizího jazyka jako svá východiska sleduje tři základní oblasti: výzkum, teorii a praxi. Prioritně přitom vychází z potřeby institucionalizovat a systemizovat teorii a výzkum v rovině oborově didaktické. Vedle toho sleduje i cíle obecnějšího rázu, a to zejména potřebu podpořit utváření společného teoretického zázemí oborových didaktik jako kvalitativně nového přístupu k (obecně) didaktickému myšlení a rovněž přispět svým dílem k probíhajícím procesům profesionalizace učitele.
Výzkumné pole didaktiky cizího jazyka
Tento oborově didaktický výzkum se zaměřuje na osvětlování procesů institucionalizovaného učení a vyučování cizího jazyka v jejich vzájemné propojenosti a při zohledňování komplexnosti a složitosti faktorů, které tyto procesy ovlivňují. Hledání odpovědí na konkrétní výzkumné otázky, které spadají do oblasti didaktiky cizího jazyka, si v současnosti vyžaduje úzké spojení s věděním a poznáváním v řadě vědních disciplín. Vzhledem ke komplexnímu charakteru procesů učení a vyučování se ve výzkumu očekává interdisciplinární přístup opírající se o relevantní lingvistické, literárně vědné, pedagogické a psychologické vědní disciplíny, stejně jako o filozofii řeči, kulturologii, teorie osvojování jazyků, teorii komunikace, multidimenzionální koncept mnohojazyčnosti či jazykové plánování a jazykovou politiku.
Výzkumné pole didaktiky cizího jazyka (v rámci tohoto studijního oboru se jedná o didaktiku anglického, německého, ruského a francouzského jazyka), se tak stává velmi širokým a jeho jednotlivá témata se pohybují v tenzi silového pole výše uvedených pomocných věd. Mohou být zaměřena na procesy vyučování a učení cizímu jazyku s ohledem na konkrétní cílovou skupinu žáků/studentů a individuální předpoklady učících se jedinců, metody a organizaci výuky, učitele cizího jazyka, širokospektrální koncept mnohojazyčnosti, interkulturní dimenzi výuky cizích jazyků, hodnocení, analýzu učebnic, moderní technologie ve výuce cizích jazyků, kurikulum a jazykové vzdělávání apod.
Toto výzkumné pole rezonuje s klíčovými oblastmi výzkumu PdF MU, kterými jsou: (1) Vzdělávací systémy v měnících se podmínkách a požadavcích na vzdělání, (2) Inkluzivní vzdělávání a (3) Výzkum kurikula v oborech školního vzdělávání.
Aktuální výzkumná témata řešená v disertačních pracích (výběr)
Překlad ve výuce anglického jazyka
Transfer z českého a anglického jazyka ve výslovnosti němčiny jako druhého cizího jazyka
Měření rozvoje diskurzivní kompetence v cizojazyčném akademickém psaní v anglickém jazyce
Motivování k učení se němčině po angličtině
Příležitosti k rozvíjení autonomie žáka v hodinách anglického jazyka a role přesvědčení učitelů vztahující se k autonomii žáka
Rozvíjení interkulturní kompetence prostřednictvím výuky psaní v anglickém jazyce
Přesnost a plynulost řečové produkce ve výuce cizích jazyků:
CLIL v primárním vzdělávání
Styly a učení dospělých studentů anglického jazyka a jejich studijní výsledky
Komunikační strategie úspěšných žáků v řečové dovednosti mluvení
Kurikulum pro výuku anglického jazyka pro specifické účely
Sebehodnocení ve výuce německého jazyka
Literární text ve výuce německého jazyka
Metody dramatické výchovy a výuka cizích jazyků
Zážitková pedagogika a možnosti jejího využití při výuce angličtiny
Učební strategie zrakově postižených studentů anglického jazyka jako cizího jazyka
Využití synchronních online simulačních her k rozvoji mluvních dovedností studentů e-learningových kurzů angličtiny jako cizího jazyka
Profil absolventa
Absolvent doktorského studia v oboru didaktika cizího jazyka je vysoce kvalifikovaným odborníkem, který disponuje kompetencemi v oblasti didaktiky jednoho konkrétního jazyka, lingvistiky a pedagogiky.
Absolvent:
- má přehled v oblasti vzdělávacích teorií a dokáže analyzovat a interpretovat problematiku teorie školy, teorie kurikula a teorie výuky.
- rozumí komplexní problematice osvojování jazyka a je schopen vyhodnocovat implikace teorie osvojování jazyka pro edukační praxi a aplikovat získané expertní znalosti dané problematiky v rámci lingvodidaktického výzkumu. Rozumí rovněž základním vývojovým liniím v oblasti výuky cizího jazyka.
- rozumí metodologii výzkumu v didaktice cizích jazyků. Dokáže aplikovat řadu výzkumných metod a postupů, je schopen samostatně a tvořivě koncipovat, realizovat a interpretovat výzkum v lingvodidaktické oblasti. Je obeznámen s možnostmi zkoumání cizojazyčného kurikula a jeho projektování. Je schopen flexibilně reagovat na měnící se paradigmata moderní cizojazyčné výuky i evropské jazykové politiky.
- rozumí problematice klasických i moderních lingvistických disciplín, zejména v těch oblastech, které jsou relevantní pro získání potřebných znalostí z hlediska lingvodidaktiky (pragmalingvistika, psycholingvistika, neurolingvistika, sociolingvistika). Je schopen interpretovat specifické vztahy mezi kulturou a jazykem a dokáže aplikovat získané poznatky ve výzkumné činnosti v oblasti cizojazyčného vyučování. Je schopen tvůrčím způsobem integrovat nové poznatky a měnící se koncepce v oblasti aplikované lingvistiky.
V oblasti zvolené pro vlastní disertační výzkum prokáže absolvent hluboké expertní znalosti v dané oblasti, je schopen problematiku analyzovat, interpretovat a vyhodnocovat.
Své uplatnění může nalézt jako výzkumný pracovník v pedagogických výzkumných ústavech, národních i mezinárodních institucích, jako vysokoškolský pedagog, konzultant v oblasti jazykového vzdělávání, tvůrce i posuzovatel cizojazyčných učebnic a jiných kurikulárních a didaktických učebních materiálů, tvůrce koncepcí v oblasti jazykového vzdělávání.
Přijímací řízení
Vstupní požadavky
Studium je určeno absolventům magisterského studia:
- učitelství cizího jazyka pro 2. stupeň základní školy nebo pro střední školy, případně absolventům studia učitelství pro 1. stupeň se specializací v cizím jazyce
- filologie, pokud uchazeč absolvoval doplňující pedagogické vzdělání.
Termín podání přihlášek:
1.2. - 30.4. příslušného akademického roku pro zahájení studia od podzimního semestru
Před podáním přihlášky doporučujeme požádat o konzultaci na katedře příslušného oboru.
Termín přijímací řízení: 17.6.2019 v 9:00 (Poříčí 9, pracovna doc. Hanušové)
Přihlášku ke studiu lze podat pouze přes IS MU, elektronicky na adrese https://is.muni.cz/prihlaska
Součástí e-přihlášky je název tématu česky i anglicky a jméno školitele.
Náležitosti přihlášky k přijímacímu řízení, které je nutno zaslat v listinné podobě na Oddělení vědy, výzkumu a vnějších vztahů PdF MU (Mgr. Haně Florkové – florkova@ped.muni.cz) nejpozději do 30. 4.:
a) úředně ověřené kopie dokladů o studiu v magisterském studijním programu (magisterský diplom, vysvědčení o státní magisterské zkoušce, popř. dodatek k diplomu) - platí pro absolventy z jiných vysokých škol než je MU a pro absolventy MU před 1. lednem 1999,
b) prostá kopie dokladů o studiu v magisterském studijním programu (magisterský diplom, vysvědčení o státní magisterské zkoušce, popř. dodatek k diplomu) - platí pro absolventy MU, kteří studovali jiné fakulty než PdF a ukončili studium po 1. lednu 1999.
Absolventi PdF MU po 1. lednu 1999 nemusí doklad o studiu v magisterské studijním programu dokládat.
Ti, kteří aktuálně končí magisterské studium, dodají v případě přijetí doklad o složení státní zkoušky a obhájení diplomové práce nejpozději k zápisu,
c) životopis,
d) přehled odborné činnosti uchazeče v oboru příslušného doktorského programu, seznam případných uveřejněných výsledků resp. výsledků přijatých k uveřejnění,
e) projekt disertační práce (s písemným souhlasem navrhovaného školitele s předloženým projektem disertační práce i s touto funkcí, s uvedením instituce, na které působí),
f) doklad o případné pedagogické praxi,
g) doplňující údaje: specifikace cizího jazyka u přijímací zkoušky.
Přijímací zkouška
Přijímací řízení bude probíhat formou ústní zkoušky, během níž uchazeč seznámí zkušební komisi se studijními obory, které doposud vystudoval, představí jí svůj dosavadní odborný vývoj a publikační činnost v oboru popřípadě v oborech příbuzných a svou odbornou a pedagogickou praxi. Prokazuje dobré znalosti oboru včetně základů oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie a požadovanou úroveň (C2 dle evropského referenčního rámce) komunikační kompetence v cizím jazyce dle zaměření studia. Součástí přijímací zkoušky je předložení projektu disertační práce, v němž uchazeč stručně charakterizuje současný stav bádání v dané oblasti, stanoví cíle, navrhne výzkumné metody a nastíní postupy při řešení projektu disertační práce společně s časovým harmonogramem, čímž prokáže orientaci v problematice vážící se k tématu disertační práce a schopnost samostatné tvůrčí práce. Nad tímto projektem bude během přijímací zkoušky vedena odborná diskuse.
Hodnocení přijímací zkoušky:
Každá část přijímací zkoušky (rozprava nad projektem předpokládané doktorské disertační práce, odborná rozprava z oboru a zkouška ze světového jazyka) se hodnotí slovy: „uspěl(a), nebo neuspěl(a)“.
Na základě dílčích hodnocení se stanovuje celkový výsledek přijímací zkoušky, a to slovy:„uspěl(a), nebo neuspěl(a)“. Jestliže uchazeč neuspěl z kterékoli části zkoušky, je jeho celkové hodnocení přijímací zkoušky „neuspěl(a)“.
U uchazečů hodnocených „uspěl(a)“ stanoví komise pořadí na základě úrovně rozpravy nad projektem předpokládané doktorské disertační práce.
O přijetí uchazeče ke studiu v doktorském studijním programu rozhoduje děkan fakulty.
Doporučená literatura
Doporučená literatura k zaměření na AJ:
HEDGE, T. Teaching and learning in the language classroom. Oxford: Oxford University Press, 2000. ISBN 0-19-442172-4.
HENDRICH, J. A KOL. Didaktika cizích jazyků. Praha: SPN, 1988.
CHODĚRA, R., RIES, L. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (I). Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 163 s. ISBN 8070421576.
CHODĚRA, R. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (II). Ostrava: Ostravská univerzita, 2000, 167 s. ISBN 8070421576.
KRAMSCH, C., WIDDOWSON, H. G. Language and Culture. Oils: OUP, 1998.
RICHARDS, J., ROGERS, T. Approaches and Methods in Language Teaching. Cambridge: CUP, 1991
UR, PENNY. A course in language teaching : practice and theory. Cambridge : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-44994-4.
SCRIVENER, JIM. Learning teaching : a guidebook for English language teachers. Oxford : Heinemann, 1994. ISBN 0-435-24089-718.
Doporučená literatura k zaměření na NJ:
HENDRICH, J. A KOL. Didaktika cizích jazyků. Praha: SPN, 1988.
CHODĚRA, R., RIES, L. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (I). Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 163 s. ISBN 8070421576.
CHODĚRA, R. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (II). Ostrava: Ostravská univerzita, 2000, 167 s. ISBN 8070421576.
HUNEKE, H.-W., STEINIG, W. Deutsch als Fremdsprache: eine Einführung. 5. Auflage. Berlin: Erich Schmidt, 2010, 306 s. ISBN 9783503122035.
HUNEKE, H.-W., STEINIG, W. Deutsch als Fremdsprache: eine Einführung. 4. Auflage. Berlin: Erich Schmidt, 2005, 263 s. ISBN 3503079564.
BAUSCH, K.-R., CHRIST, H., KRUMM, H.-J. Handbuch Fremdsprachenunterricht. 5. Auflage, 2007 (nebo 4. Auflage, 2003). Tübingen: Francke Verlag, 655 s. ISBN 9783825280437.
SARTER, H. Einführung in die Fremdsprachendidaktik. Darmstadt: WGB, 2006, 144 s. ISBN 3534189426.
HUFEISEN, B., NEUNER, G. Angewandte Linquistik.für den fremdsprachlichen Deutschunterricht. Berlin: Langenscheidt, 1999, 144 s. ISBN 3468496575.
HALLET, W., KONIGS, F. G. (Hrsg.). Handbuch Fremdsprachendidaktik. Kallmeyer: Seelze-Veber, 2010. ISBN 978-7800-1053-7.
Doporučená literatura k zaměření na FJ:
BERTOCHCINI, P., COSTANZO, E. Manuel do formation pratique. Paris: CLE International, 2008. ISBN 978-2-09-035379-2.
CUQ, J.-P., GRUCA, I. Cours de didactique du français langue étrangère et seconde. Grenoble: PUG, 2003. 452 s. ISBN 2-7061-1082-1.
CUQ, J.-P. Dictionnaire didactique du français langue étrangère et seconde. Paris: CLE International, 2003. 303 s. ISBN 209-033972-1.
DESMONS, F., FERCHAUD, F., GODIN, D., & GUERRIERI, C. Enseigner le FLE (français langue étrangère): Pratiques de classe. Paris: Belin, 2008, 271 s. ISBN 978-2-7011-4813-7.
GERMAIN, C. Evolution de l’enseignement des langues: 5000 ans d’histoire. 1993, 231 s. ISBN 2-19-033353-9.
GODARD, A. a kol. La littérature dans l’enseignement du FLE. Paris: Didier, 2015, 338 s. ISBN 978-2-278-07613-0.
HENDRICH, J. a kol. Didaktika cizích jazyků. Praha: SPN, 1988.
KYLOUŠKOVÁ, H. Jak využít literární text ve výuce cizích jazyků. Brno: PdF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4373-2.
Doporučená literatura k zaměření na RJ:
GALSKOVA, N. D. Teorija obučenija inostrannym jazykam. Lingvodidaktika i metodika. Мoskva: Academia, 2006, 336 s. ISBN 5-7695-2969-5.
CHODĚRA, R., RIES, L. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (I). Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 163 s. ISBN 8070421576.
CHODĚRA, R. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. (II). Ostrava: Ostravská univerzita, 2000, 167 s. ISBN 8070421576.
MOSKOVKIN, L. V. Chrestomatija po metodike prepodavanija russkogo jazyka kak inostrannogo. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2010, 550 s. ISBN 978-5-88337-220-8.
PETRIKOVA, A. a kol. Vveděnije v didaktiku russkogo jazyka i mežkulturnuju kommunikaciju. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 2013, 365 s. ISBN 978-80-555-0766-8.
PURM, R., JELÍNEK, S., VESELÝ, J. Didaktika ruského jazyka: vybrané kapitoly. 3. vyd., rozš. a upr. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 250 s. ISBN 80-7041-174-0.
SOLOVĚJČIK, M. S. Russkij jazyk v načalnych klassach. Teorija i praktika obučenija. Moskva: Academia, 1998, 384 s. ISBN 5-7695-0281-9.
